Ekologicky šetrná domácnost
Environmentálně nebo chcete-li ekologicky šetrná domácnost je moderní domácnost, ve které může žít každý přemýšlivý, vnímavý a k životnímu prostředí i k sobě samému citlivý člověk. Stačí se jen rozhodnout a začít. Se změnami nemusíme čekat ani na příchod nového roku!
Environmentálně šetrnému způsobu života se věnuje mnoho textů a materiálů, proto se zde budeme snažit omezit textovou část, ale poskytnout co nejširší množství odkazů a zdrojů, které mohou být pro ty, kteří hledají informace o environmentálně šetrném životě, přínosné.
1. Energeticky a environmentálně úsporné spotřebiče
1.1 Úspory při práci s počítačem
2. Nakládání s odpadem
2.1 Sběr bioodpadu
3. Šetrná péče o byt, dům a o tělo
1. Energeticky a environmentálně úsporné spotřebiče
Domácí spotřebiče tvoří významnou část spotřeby elektrické energie nejenom domácnosti, ale celé společnosti, proto je rozumné, ekonomické a k životnímu prostředí ohleduplné nakupovat a používat takové spotřebiče jejichž energetická náročnost je co nejnižší. Samozřejmostí je úplné vypínání spotřebičů (tedy nezanechávání spotřebičů v tzv. stand-by režimu) např. pomocí prodlužovaček s vypínačem, který vypne více spotřebičů naráz.Největší důraz je třeba klást na spotřebiče s největším ,,hladem" po energii, tedy ledničky, pračky atp. Jednak je důležité užívat jich s rozumem (pračku spouštět až je-li plně vytížena, lednici umístit na nejchladnější místo, nenachávat ji namraženou, atp.), a také uvažovat o výměně starých náročných spotřebičů za nové s výrazně sníženou spotřebou (nejméně nákladná i náročná je např. výměna žárovek).
Energeticky nenáročné spotřebiče můžete určit buď podle energetických tříd (A+ nejlepší, G nejhorší, nicméně dnes již energeticky nejnáročnější spotřebiče téměř vymizely) a u spotřebičů, které nejsou takto označeny lze vycházet ze seznamů šetrných spotřebičů na: www.uspornespotrebice.cz (v češtině) či www.topten.info (v angličtině - seznam spotřebičů je širší).
Zajímavé odkazy:
1.1 Úspory při práci s počítačem
Přestože to nemusí být na první pohled zřejmé, počítače jsou poměrně energeticky náročné přístroje. Existuje však řada cest jak jejich hlad po energii účinně omezovat.
Obecným pravidlem při snižování spotřeby energie PC je, že notebooky či laptopy mají nižší spotřebu než velké stolní počítače (tzv. desktopy). Podobně nové LCD monitory spotřebovávají menší množství elektrické energie než starší objemné CRT obrazovky.
Mezi další pokročilé kroky úspor energie při používání počítače, který právě proto, že většinou běží celý den je jedním z velkých žroutů energie patří těchto několik tipů:
- Pokud právě počítač nepoužíváte, vypínejte jej, zejména v noci nebo přes den kdy na něm nebudete déle pracovat. Nejlépe je pořídit si prodlužovačku s vypínačem a po vypnutí odpojit počítač i ze sítě (vypne se tak např. i monitor, který často zůstává ve stand-by režimu i po vypnutí PC).
- Pokud od počítače odcházíte na kratší chvilku vypínejte alespoň monitor. Nebo si můžete nastavit systém řízení spotřeby energie tak, aby počítač po určité době vypínal pevné disky a přepínal se do stand-by režimu.
- Zkušenější uživatelé mohou odstranit nepotřebné větráčky a disky či diskové jednotky. Pokud například máte v počítači zapojenu jednotku CD-ROM, kterou používáte jednou za uherský rok, odpojte ji. Používáte-li počítač pouze na kancelářské práce či kontrolu e-mailů, můžete odpojit všechna dodatečná zařízení, která nepoužíváte. Můžete si nainstalovat programy pro řízení spotřeby energie jako např. Local Cooling či Snap CO2 Saver. Tyto programy v zásadě pouze upraví nastavení řízení spotřeby energie. Takže, pokud to umíte sami, je jejich použití vlastně zbytečné.
- Tiskněte rozumně – tedy pouze to, co nezbytně nutně potřebujete v tištěné verzi. Netiskněte celý dokument, pokud z něj potřebujete třeba jen jednu stránku.
- Nechávejte si znovu naplnit inkoustové náplně či tonery do laserových tiskáren, je to levnější a ušetříte spoustu odpadu.
- Vypínejte modemy, routery či Wifi přístupové body, pokud je nepoužíváte. Stačí je vypojit zásuvky, zde se opět hodí prodlužovačka s vypínačem.
- Nahraďte integrovaný pevný disk energeticky méně náročným řešením jako je například Western Digital's Green Drive.
- Externí disk je také vhodný k zálohování dat či jako přídavné diskové zařízení. Například jako SimpleTech redrive. Obecně se snažte pořizovat energeticky úsporná zařízení, nejlépe ta s certifikací Energy Star.
- Místo bezdrátových používejte raději kabelová periferní zařízení (bezdrátové myši a klávesnice je třeba krmit bateriemi…)
- Platí pravidlo, že inkoustové tiskárny spotřebovávají daleko méně energie než tiskárny laserové.
Počítač je dnes v euroamerické realitě jedním z nejvyužívanějších elektrozařízení, proto právě snížením jeho energetické náročnost můžeme ušetřit v úhrnu spoustu energie.
Zajímavé odkazy
- Green Computing in the Wikipedia
- Standby Power in the Wikipedia
- Green computing in Greenlivingpedia
- Green computing news
- Green Computing Guide
- An activist guide to minimizing the social and environmental impact of computers
- Local Cooling
- Report on Information Technologies and Sustainable development in French
- GreenIT.fr : all green IT and green computing resources in french
- InformaticaVerde.org : Green IT and green computing resources in spanish
- VIA Website
- Climate Saver Computers
- SimpleTech redrive
- Snap CO2 Saver
- Green computing news
- TEO-X, the inexpensive and flexible minimized PC
- Extremetech.com Build a Green PC
- Building a small linux computer
- Thin client networks: Installation Manual
2. Nakládání s odpadem
Samozřejmě, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nezvnikne, základem je tedy snažit se vytvářet odpadu co nejméně, např. nákupem těch výrobků, které nejsou ve zbytečných obalech, nákupem velkých balení, znovuvyužíváním obalů, atd. V anglosaském světě se etablovalo heslo ,,Reduce, re-use, recycle", tedy (omezte, znovu využívejte, recyklutje).
Když už ale vznikne odpad, je dnes již téměř samozřejmostí jeho třídění, tedy alespoň základních surovin (plast, papír, sklo), které lze uložit do kontejnerů vyskytujících se téměř již na každém rohu (zejména ve městech). Pokud se kontejnery na plat, papír a sklo ve vašem okolí nevyskytují můžete se pokusit obrátit na odbor životního prostředí na vašem obecním nebo městském úřadě.
Dále využít lze, ale téměř jakýkoli materiál, tzn., že třídit můžete vlastně vše, vyžaduje to jen trochu vůle a něco málo času. Z ,,odpadu" z každodenního chodu domácnosti jsou to ponejvíce nápojové kartony, k jejichž separaci již řada měst a obcí zřídila oranžovo černé kontejnery. Pokud tomu u vás dosud tak není, opět se ptejte na obecním či městském úřadě, proč.
Opomíjenou, ale cennou surovinou je také hliník, jehož výroba je velmi energeticky náročná a pro životní prostředí zátěžová. Separovat a následně využít lze i drobný hliník z domácností (víčka od jogurtů, hliníkové plechovky atd.). Sběr hliníku provádějí nejčastěji neziskové organizace zabývající se ochranou životního prostředí (v Praze sběr provádní např. SEV Toulcův dvůr), ale ve větším množství by je měly přijímat i některé sběrné dvory (zjistěte si však předem jaké druhy odpadu daný sběrný dvůr vykupuje). Ptejte se tedy ve sběrných dvorech a neziskových organizací z vašeho okolí (seznam naleznete např. zde).
Snazší je to s kovovými obaly (např. plechovky od konzerv, hrnce), ty by měla vybírat většina sběrných dvorů či vykupovat sběrny kovošrotu a sběrných surovin.
2.1 Sběr bioodpadu
Samostatnou kapitolou je třídění organického či tzv. bioodpadu, který tvoří podstatnou část komunálního odpadu na skládkách a ve spalovnách. Pro šťastné majitele zahrad a zahrádek, tento problém řeší vlastní kompost, obyvatelé domů bez zahrad a bytů to mají obtížnější.
V ideálním případě město zajišťuje sběr bioodpadu ve speciálních kontejnerech (viz obrázek) a jeho zpracování v městské kompostárně. Bioodpad je také možné shromažďovat ,,na vlastní pěst" a po té jej použít k hnojení zeleně v okolí či odevzdat v místní kompostárně (seznam zařízení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu, zkratka BRO je k nalezení na www.biom.cz), v lepším případě ve sběrném dvoře.
Organický odpad lze velmi jednoduše ukládat do nádoby na balkóně či jiném větraném místě, zápachu zabráníme zasypáváním odpadu jemnou vrstvou zeminy. K pohlcení přebytečné vody v nádobě lze přidávat k odpadu plata od vajíček. Nádobu můžeme zakrývat textilním materiálem, aby k němu šel vzduch.
Zajímavou možností využití bioodpadu z domácnosti je také pořízení tzv. vermikompostéru, tedy nádoby s násadou žížal, které výrazně sníží objem uloženého organického materiálu a vytvoří z něj hodnotný kompost k hnojení květin a zeleně v okolí. Vermikompostér lze umístit např. na balkón, na chodbu, garáž kamkoliv, kde se teploty pohybují v rozmezí 15-20° C. Další možností je zřízení tzv. komunitního kompostování pro větší domovní jednotku (např. činžovní dům) ve spolupráci s dalšími obyvateli a společné vyvážení kompostu do místní kompostárny. Více informací o kompostování naleznete na www.ekodomov.cz. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že separací biologicky rozložitelného odpadu lze snížit produkci domovního odpadu až o polovinu, jeho tříděním tak ušetříte nejenom životní prostředí, ale - pokud máte vlastní popelnice - i kapsu, díky méně časté nutnosti jejich vyvážení.
Třídit lze ale také většinu dalšího odpadu z domácnosti, zejména elektroodpad (sběrné dvory), léky (lékárny), chemikálie, baterie, žárovky a další nebezpečný odpad je nutné odevzdávat ve sběrných dvorech či pojízdných sběrnách nebezpečného odpadu. Pokud si nevíte rady nejlépe je zeptat se na místním úřadě na odboru životního prostředí.
Zajímavé odkazy:
- Kam s nimi: vše o třídění odpadu (Jarmila Šťastná). ČT, Praha 2007
3. Šetrná péče o byt, dům a o tělo
Mytí nádobí, úklid či osobní hygiena to jsou činnosti při nichž jsme si zvykly využívat celou škálu nejrůznějších prostředků o jejichž složení, dopadech na naše zdraví či okolní prostředí nemáme často ani tušení. Chceme-li se chovat s ohledem na své zdraví a na životní prostředí snažíme se používání těchto prostředků minimalizovat a nahrazovat je jednak prostředky ekologicky šetrnými (bývají označeny různými ekoznačkami) či tradičními postupy (např. obyčejné neparfemované mýdlo, ocet a soda na praní - uhličitan sodný).
Velmi pěkně graficky zpracované a návodné ukázky ekologicky šetrné péče o domácnost nabízí např. kniha Magdaleny Kalistové, Můj domácí sebezpyt, a také kniha z dílny brněnských ekologů Aleše Máchala a Mojmíra Vlašína, Desatero domácí ekologie, které lze za zálohu vypůjčit i v naší knihovně.
Chceme-li používat kosmetiku bez ropných produktů, barviv, syntetických látek a bez utrpení zvířat musíme pozorně vybírat, řídit se můžeme různými certifikáty a značkami přírodní a biokosmetiky.
Další oblasti ekošetrného života připravujeme!
Zajímavé odkazy:
Literatura zabývající se tématikou ekologicky šetrného životního stylu:
- Desatero domácí ekologie (Vlašín, Máchal, Smolíková). Rezekvítek, Brno 2002.
- Úsporná domácnost (Tintěra Ladislav et al.). ERA, Brno 2002.
- Úspory energie v domácnosti (Tintěra Ladislav). ERA, Brno 2004.
- Využivání bioodpadů z domácností, ze zahrad, z údržby zeleně (Habart Jan, Popelková Jiřina eds.). Hnutí DUHA, Olmouc 2004.
