02.01.2012

Potravinové komunity v střední evropě prožívají slibný start

Střední a východní Evropou se „valí" malá vlna spotřebitelských komunit, která se snaží získávat místní, zdravé potraviny a budovat společenství.

V postkomunistických zemích dnes existují tisíce výrobních a spotřebních družstev, z nichž velká řada vzniká po roce 1989, jsou legislativně upravené a získávají prostředky z EU. Nicméně v posledních letech se v našem regionu rozmáhá vznik neformálních spotřebitelských družstev, které nejčastěji vytvářejí příslušníci středních tříd v komunitě svých přátel se zájmem o zdravé potravniny, životní prostředí.

„Družstva se objevují v dobách, kdy jsou potřeba," říká Torsten Lorenz, historik, který studuje družstevní hnutí na Univerzitě Karlově. „Britské družstvo Rochdale považované za začátek celého hnutí se objevilo v polovině 19. století, protože lidé hladověli a zjistili, že spolupráce jim pomůže v těžkých časech. Dnes to jsou často mladí environmentalisté a levicoví aktivisté, kteří hledají alternativy konzumní společnosti, a proto zakládají družstva."

Polsko

„Existuje pět různých důvodů proč se lidé sdružují v družstvech," říká Piotr Trzaskowski, jeden z členů Varšavského potravinového co-opu, který vznikl před dvěma lety v polské metropoli. To co jeho osobně mimo jiné přitahuje je „získávání čistých, etických potravin za nižší ceny než v bioobchodech a podpora místních sedláků."

Členové varšavského družstva organizuí nákupy každých čtrnáct dní ve squatu v centru města. Podle Trzaskowki tvoří širší síť družstva zhruba 60 spotřebitelů, celkem 20 se zapojuje do každého nákupu. Skupina nakupuje potraviny od dvou ekologických farem i z velkoobchodu ve městě.

„To co máme je jednoznačně spotřebitelsky příjemný systém", vysvětluje Trzaskowski. „Bylo by dobré ještě posunout náš systém směrem k větší podpoře sedláků, ale to by vyžadovalo změnu v naší filosofii, což zatím nepředpokládáme, navíc by to byla revoluční změna v polské společnosti, dokonce i pro samotné sedláky."

Varšavské družstvo zdá se, už vydláždilo cestu dalším: podobné iniciativy fungují už i jinde ve Varšavě a v dalších městech Lublinu a Lodži a několik dalších se utváří i jinde v zemi. A takovéto projekty se objevují v celém regionu od běžnějších způsobů nakupování (jako jsou bedýnky - spotřebitelé dostávají pravidelné dodávky omezeného množství produktů přímo od zemědělců z dané oblasti a platí při převzetí zásilky), které dnes existují ve všech zemích od Rumunska po Slovensko, až ke složitějším systémům komunitou podporovaného zemědělství (Community supported agriculture - CSA).

Fungující KPZ ČR

KPZ znamená, že hospodář získá peníze předem na začátku sezony na celé období a spotřebitelé se zavazují odebírat veškeré produkty statku po tuto sezonu, sdílejí tak s ním rizika hospodaření. Systémy KPZ fungují v Maďarsku i v ČR.

Biospotřebitel.cz organizuje sám dvě skupiny podporující svého sedláka a podílí se i na zakládání dalších v Praze i jinde, více informací naleznete zde. KPZ pro nás představuje novou cestu jak lidem přiblížit šetrné zemědělské hospodaření, propojit spotřebitele přímo se zemědělci a vytvořit mezi nimi vzájemné partnerství. Lidé, kteří se do systém KPZ zapojili, nebo se o ně zajímají se většinou rekrutují z řad vegetariánů, zájemců o biopotraviny a místní potraviny, což jsou koncepty, které se pochopitelně se systémem KPZ vhodně doplňují. Nicméně nelpíme na formální certifikaci bio, ale spíše jde o místní potraviny a zejména o lidi, jejich vztahy mezi sebou a vůči a přírodě. Během roku se snažíme organizovat setkávání spotřebitelů se zemědělci, ideálně přímo na farmě v posledních dvou letech např. s možností samosběru.

Ve dnech 20.-24. ledna t.r. navíc organizujeme sadu seminářů o KPZ v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích za účasti zahraničních praktiků z řad sedláků i spotřebitelů. Více zde . 

Bulharsko

Také v Bulharsku pracují za vzniku KPZ, nicméně dosud zůstávají ve stadiu plánování. Podle Savy Chankova, jednoho z členů družstva Hrankoop (jednoho ze dvou takových družstev v zemi) se zemědělci obávají vložit tolik důvěry spotřebitelům, kolik je třeba pro tento systém.

Chankov souhlasí s ostatními lidmi ze střední a východní evropy, že spotřebitelská družstva jsou v současné době spíše projektem středních vrstev, neboť jejich ceny jsou často vyšší než ceny v supermarketech. „Řada Bulharů se nestará o kvalitu potravin, které jedí, ale nejvíce je zajímá cena," vysvětluje. „Myslím, že potravinová družstva se zde budou rozvíjet, ale jenom do určité míry, neboť lidem stále chybí zájem o téma potravin."

Nicméně Chankov stále věří v budoucnost potravinových družstev: „pro mne je velmi důležité mít přístup k místním potravinám a moci se potkávat a dělat věci s dalšími lidmi, kteří mají stejný zájem." Také zmiňuje, že řada Buharů, přestože nejsou zapojeni do kolektivních projektů má příbuzné na venkově, kteří je zásobují vlastními výpěstky, nebo má vlastní malou zahrádku.

Zájem o ideu komunitou podporovaného zemědělství roste. V ČR se každým rokem objevují nové iniciativy spotřebitelů i zemědělců, kteří mají chuť sdílet rizika i přínosy zemědělství a přispívat tak ke kvalitnější krajině a prostředí pro všechny. V Polsku zájem o potravinová družstva také vzrůstá, neboť je to podle Trzaskowskeho přitažlivá a trvalá forma aktivismu se silným dopadem na každodenní život. Nadto tvrdí, že „naše družstvo je také politickou silou, protože nejen, že jsme spotřebitelskou orgnaizací, ale jsme také aktivtní v dalších oblastech jako je vzdělávání lidí v oblasti potravinové politiky."

Autorka: Claudia Ciobanu, http://ipsnews.net/news.asp?idnews=106054
upravil a mezititulky opatřil Jan Valeška, biospotrebitel.cz