Environmentální a společenský rozměr ekologického hospodaření

Biologická diverzita

Ekologické hospodaření podporuje biodiverzitu a s ní také stabilitu ekosystémů.

Zaprvé jde o diverzitu druhovou a genetickou. Na rozdíl od konvenčního zemědělství, které směřuje k unifikaci, ekologické klade důraz na širokou škálu pěstovaných plodin i odrůd, vhodných pro místní podmínky. Ekologi cká farma je blíže přirozenému prostředí a má na ní místo mnoho neprodukčních organismů, které se v konvenčním hospodářství nemilosrdně likvidují. Nejde přitom jen o floru a faunu na povrchu, ale také o půdní život -1 hektar půdy na povrchu uživí 1 krávu, 1 hektar pod povrchem uživí ekvivalent 70 krav.

Základem bohaté genetické diverzity je rozrůzněnost krajinných biotopů. Ta je i důležitým aspektem estetické hodnoty krajiny. Extenzivní zemědělství klade důraz na obnovování a budování diverzity biotopů v zemědělské krajině (meze, remízky, lesní lemy, křoviny, mokřady, solitérní stromy, suché zídky, tůně, atd.).

Ochrana vodních zdrojů

rybník Ekologické zemědělství používá namísto lehce rozpustných nitrátových hnojiv vhodná hnojiva organická. Tím snižuje riziko eutrofizace vod - dusík se pomaleji rozpouští, je ve formě přístupnější pro rostliny a je tedy využit beze zbytku. Naopak velká část průmyslových hnojiv se z polí "spláchne" a své živiny dále vydává na nežádoucích místech - například v rybnících. Je prokázáno, že v oblastech s nejnižším zatížením spodních vod dusíkem je největší podíl ekologického zemědělství. Do spodních vod se také nevyplavují zbytky pesticidů - většina látek v ekozemědělství je přírodního původu.

Omezování spotřeby energie

Závislost moderního industriálního zemědělství na přísunu vstupů zvenčí způsobila, ze vklad pomocné energie je nepoměrně větší než energie obsažená v potravinách, které zemědělství produkuje (produkce každých 1000 kWh energie v potravinách , "z pole na stůl", stojí 10 000 kWh energie vložené). Zemědělství, které bylo původně závislé jen na sluneční energii, se tak stalo konzumentem konečných přírodních zdrojů a fosilní energie.

Omezování produkce skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů v ekologických systémech jsou o 32 % nižší na hektar plochy než v systémech používajících minerální hnojiva a o 35 -37 % nižší než v konvenčních systémech založených na organických hnojivech (FiBL 2007). Ekologické farmy uloží do půdy o 28 % více uhlíku oproti konvenčním farmám v severní Evropě a o 20 % více ve srovnání s konvenčním hospodařením ve zbytku zkoumaných oblastí (v Evropě, Severní Americe a Australasii) - Zdroj: Soil Association

Více pracovních příležitostí na venkově

Ekologické zemědělství je náročnější na lidskou práci. S trochou nadsázky lze říci, že plevel, který nezničíme chemií, musí vytrhat lidské ruce. Podle několika studií v Británii může EZ přinést o 9-60 % více pracovních míst na hektar zemědělské půdy (Zdroj: Organic Works, Soil Association). Lidská práce je mimochodem jediný zdroj, kterého celosvětově přibývá - na rozdíl od fosilních paliv.

Podpora místní ekonomiky

Ekozemědělci častěji než konvenční zemědělci (ve Velké Británii 39 % oproti 13 %, zdroj: Organic Works) prodávají své produkty přímo spotřebiteli, peníze tedy jdou přímo zemědělci, který je nejčastěji utratí v místě. Peníze zůstávají v místní ekonomice a nemizí na konta nadnárodních vlastníků obchodních řetězců.