08.08.2011

Vědecká konference v Praze potvrdila kvalitu biopotravin

V květnu v Praze proběhla mezinárodní konference o kvalitě biopotravin, k jejímž závěrům stojí za to se vrátit. Více než sto odborných prezentací a přednášek na téma kvality biopotravin v průběhu tří dnů vyslechli odborníci a vědci ze 30 zemí, včetně Nového Zélandu, Bulharska, Estonska, Turecka a  Spojených států.

Hlavním organizátorům konference: mezinárodní asociaci Food quality and health (FQH), Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha) a Evropské technologické platformě pro ekologického zemědělství (TPOrganics) se podařilo zprostředkovat vzájemné setkání nebývalého množství vědců a dalších zainteresovaných osob včetně producentů z celého světa. „Díky této akci se téma ekologického zemědělství a biopotravin dostalo na seznam témat významných mezinárodních konferencí," komentoval kvalitu a důležitost konference její koordinátor, profesor Johannes Kahl, který vyučuje  kvalitu biopotravin na Univerzitě v Kasselu.

 Jak potvrdila řada přednášejících, výzkum v této oblasti je teprve na začátku, problémem se jeví zejména častá absence komplexnějšího přístupu při vyhodnocování kvality biopotravin a jejich dopadů na zdraví. Machteld Huber z Louis Bolk Institute v Nizozemí shrnula stávající situaci jasně: „Ačkoliv výzkumy ukazují jednoznačnou tendenci, přesto stále hledáme přesvědčivé důkazy, že biopotraviny jsou zřetelně odlišné od těch konvenčních."

OSN se přiklání k multifunkčnímu, ekologickému zemědělství

Potřebu revize stávajících přístupů podpořila svým vystoupením zástupkyně organizace FAO, Barbara Burlingame, která seznámila účastníky s aktuálními změnami politiky organizace OSN pro výživu a zemědělství. V kontextu konvenčního zemědělství tato změna znamená snížení důrazu na množství produkce a zvýšení zájmu o biodiverzitu a ekologické zemědělství.

 Ve své přednášce nazvané „Udržitelné stravovací návyky: Potraviny jako služba ekosystému" poukázala na alarmující snížení počtu pěstovaných odrůd v zemích s významnou produkcí potravin. Například, počet pěstovaných druhů rýže v Bangladéši se snížil z 5000 na 23. Podobná situace se potvrzuje nejen u rýže, ale u brambor a dalších základních potravin po celém světě. Navíc, obsah živin v dnešních odrůdách je výrazně nižší než v odrůdách dříve využívaných. Barbara Burlingame varovala, že „dříve než použijeme genetické inženýrství, měli bychom nejprve využít potenciálu stávajících odrůd." Konec konců nejde tu pouze o řešení problémů lidí trpících hladem, ale také o ztrátu cenné zemědělské půdy, kterou bychom měli zastavit.

 Urs Niggli z Výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství (FiBL, Švýcarsko) informoval účastníky o výsledcích nedávné studie FiBL, která posuzovala více než 300 vědeckých studií porovnávajících různé systémy zemědělské produkce. Výsledky hovoří o pozitivním vlivu ekologického zemědělství na životní prostředí ve více než 80 % analyzovaných pracích.

Ursula Kretzschmar-Rüger, také ze švýcarského FiBL, dále uvedla, že nejen zemědělská výroba, ale také zpracování významně ovlivňují kvalitu a bezpečnost potravin. Upozornila na nové nařízení o ekologickém zemědělství ES 834/2007, které poprvé dostatečně upravuje zákonné podmínky pro zpracování biopotravin, množství povolených přídatných látek pro zpracování biopotravin zde bylo omezeno. Poukázala na to, že již od roku 2009 probíhá vyhodnocování nutnosti užívání přídatných látek povolených v roce 2008 pro výrobu biopotravin, a to tak, aby se legislativa co nejvíce přiblížila představě „šetrného zpracování potravin".

Jak poznat bio od nebio?

V průběhu konference se velmi často diskutovalo téma „fingerprint biopotravin" a hledání univerzální metody, která by mohla sloužit  jako spolehlivý ukazatel biokvality, bez ohledu na použité organické hnojivo, klima či typ půdy. Pod pracovním názvem „nové metody" byly představeny různé analytické přístupy. Počínaje metodou bio-krystalizace, přes fluorescenční metodu, až po analýzu s využitím hmotnostní spektrometrie.

Hmotnostní spektrometrie v reálném čase, kterou představila Jana Hajšlová, přináší velmi optimistické výsledky. Jana Hajšlová je profesorkou na VŠCHT v Praze a zabývá se bezpečností potravin. Ve své práci sledovala celou řadu markerů včetně reziduí pesticidů.  Analýzou velkého množství vzorků mléka, jablek, brambor a papriky se podařilo u jednotlivých komodit určit rozdílný fingerprint (otisk prstu pro konvenční potraviny a biopotraviny).

Předmětem živé diskuse na konferenci byla také tzv. fluorescenční metoda fingerprintu, jejíž pomocí se určuje rozdíl v kvalitě bio a konvenčních potravin. Ines Birlouez-Aragon z francouzského institutu Biocitech oznámila úspěšné výsledky této metody při studiu účinků zpracování a skladování na kvalitu potravin. Ačkoliv získané výsledky hovoří ve prospěch biopotravin, poukázala na to, že „na konečnou kvalitu potraviny má větší vliv zpracování než použité suroviny rozdílného původu".

Projekt OrgTrace, který představil Sǿren Husted z univerzity v Kodani využívá jiného přístupu. „Anorganický dusík má zcela odlišnou izotopovou stopu než dusík ve vzduchu či organickém hnojivu." Ani tento přístup však není řešením problému jednoznačné identifikace bio a konvenční potraviny. Spíše se ukazuje, že nebude možné opřít se o jeden ukazatel, ale bude nutné využít několik různých parametrů a metod.

Bio, nebio - rozdíly násobí životní styl

Většina účastníků konference se usnesla na tom, že ačkoliv již dnes lze s velkou úspěšností využívat některých detekčních metod k rozlišení bio a nebio produkce, měla by být v budoucnu věnována větší pozornost celkovému životnímu stylu. Jak naznačují některé výsledky výzkumů, konzumace potravin v biokvalitě podporuje rychlejší regeneraci po nemoci či nižší náchylnost dětí k alergiím.

V této oblasti proběhly pokusy s kuřaty, které ukázaly, že kuřata z ekologického chovu se po vyvolání nemoci zotavila rychleji. Dřívější studie prokazující nižší výskyt alergii u dětí rodičů vyznávajících anthroposofický způsob života, odhalila významné rozdíly v životním stylu těchto rodin ve srovnání s běžnou populací. Lze tak předpokládat že jsou to právě tyto rozdíly, které způsobují nižší náchylnost dětí k alergiím.

Také Saskia Ruth z Výzkumného ústavu RIKILT v nizozemském Wageningenu je toho názoru, že bude zapotřebí využít různých metod pro různé produkty. Za použití kartenoidů jako markerů byla schopná porovnat 4000 vzorků vajec. Při použití totožné metody však Karlis Briviba z Max Rubner institutu v Karlsruhe nebyla ve své studii schopna rozpoznat žádný rozdíl mezi bio a konvenčním jablečným moštem. Nicméně tato studie potvrdila zdravotní přínos jablek, neboť vědecky prokázala, že jablka a nefiltrovaný jablečný džus mohou omezit poškození DNA (které je mimo jiné odpovědné za vznik rakoviny), a to díky vysokému obsahu polyfenolů.

Závěrem

Johannes Kahl uvedl, že výstupem konference je skutečnost, že u hodnocení kvality biopotraviny se nelze spoléhat pouze na rozbor jednotlivých složek. Ekologičtí zemědělci také nemohou pouze slepě dodržovat ekologické předpisy, ale musí zvážit i vhodnost jednotlivých odrůd a plemen. Při posuzování dopadu kvality biopotravin na lidské zdraví je vhodné kriticky přistupovat také k následnému zpracování, které má často zásadní vliv na zachování konečné hodnoty potravin.

Uvedený text volně vychází z článku zveřejněného na www.organic-marketing.info autorů Kai Kreuzer/Sonika Aminforoughi a z osobní účasti na konferenci.