Praxe biodynamického hospodaření

Při pěstování rostlin se vychází z dobré, osvědčené zemědělské praxe, spočívající v přípravě půdy (většina biodynamiků upřednostňuje orbu), setí a běžné kultivaci podle druhu plodiny. Dbá se na dodržování osevních postupů. Výskytu škůdců se biodynamici snaží předcházet péčí o vyvážený ekosystém (v německém biodynamickém zelinářství, kde autor textu několik roků pracoval, se například zhruba každý desátý záhon osel směsí kvetoucích rostlin pro podporu hmyzu, samozřejmostí byly pásy křoví kolem půdních celků). V omezeném a přece jen labilním prostředí rychlíren zeleniny se biodynamici nevyhýbají moderní biologické ochraně rostlin, i zde je však snahou vytvořit pokud možno rozmanitý ekosystém. Výskytu chorob se předchází péčí o úrodnost půdy a aplikací preparátů. V krajním případě se provádí zpopelnění škůdce, jeho dynamizování a homeopatická aplikace, u chorob pak postřik přesličkovým odvarem po tři večery před úplňkem, kdy je tlak houbových organismů největší.

Tele na statku Malonty V chovu zvířat se dbá na pohodu zvířat a také na zachování jejich integrity, proto biodynamici odmítají odrohování krav. Na rozdíl od tendencí v ekologickém chovu biodynamici nesměřují k co nejpřirozenějšímu chovu (celoroční venkovní pobyt, minimum lidských zásahů), ale považují za důležitý kontakt člověka se zvířaty - jako bytostmi obdařenými duší, tedy i emocionalitou, vnímavostí.

Dává se přednost krmivům z vlastního podniku, případně z jiných biodynamických podniků. Kvalita, složení i původ krmiva přitom mají velkou váhu; Rudolf Steiner už ve 20. letech minulého století upozorňoval, že bude-li se kráva krmit masem, zešílí - což se v případě nemoci BSE skutečně stalo.

Ve veterinární medicíně se používají homeopatická léčiva.

V zásadě se biodynamici snaží o uzavřenost systému farmy, nakolik je to dnes možné. Až na naprosté výjimky se ovšem nezříkají použití strojů a elektrické energie - což autor uvádí proto, aby předešel zklamaným očekáváním. Pro biodynamika je vedle péče o půdu a krajinu primární uspokojování potřeb spotřebitelů, tzn. produkce kvalitních potravin, nikoli pouhé sebezásobení; už z toho důvodu musí být systém statku otevřený, aby mohl dávat výživu lidem, kteří mají v sociálním organismu jiné úkoly než produkci potravin.