11.03.2011

Ekologické zemědělství může za 10 let zdvojnásobit produkci potravin

Drobní hospodáři jsou schopni během deseti let zdvojnásobit svou produkci, a to díky využití principů ekologického zemědělství, uvádí zpráva OSN. Na základě rozsáhlého studia vědeckých výzkumů z poslední doby zpráva požaduje přechod k ekologickému hospodaření jako způsobu zvýšení produkce potravin a zlepšení situace nejchudších obyvatel planety.

„Abychom nakrmili 9 miliard lidí, kteří mají obývat Zemi roku 2050, potřebujeme nutně přijmout nejúčinnější dostupné zemědělské postupy," říká Olivier De Schutter zvláštní reportér OSN pro oblast práva na potraviny a autor zprávy. „Stávající vědecké poznání ukazuje, že agroekologické* přístupy překonávají vliv umělých hnojiv na zvyšování produkce potravin právě v zemích, kde lidé nejvíce trpí hladem."

„Dosud realizované agroekologické pokusy ukazují na průměrné zvýšení úrody o 80 % v 57 rozvojových zemích s průměrným zvýšením o 116 % ve všech projektech prováděných v Africe. De Schutter říká: „nedávné projekty prováděné ve 20 afrických zemích přinesly zdvojnásobení výnosů za 3 až 10 let."

„Konvenční zemědělství závisí na drahých vstupech, posiluje změnu klimatu a není odolné vůči výkyvům počasí. Jednoduše: dnes již tento způsob hospodaření není nejlepší volbou," zdůraznil De Schutter. „Významná část vědecké obce v současnosti přiznává pozitivní vliv agroekologických principů na produkci potravin, snížení chudoby a omezování dopadů klimatických změn. Například v  Malawi, zemi, která před několika lety spustila velký dotační program na podporu umělých hnojiv dnes zavádějí ekologické postupy, které přinesou prospěch 1,3 milionům nejchudších, díky zvýšení výnosů kukuřice z 1 tuny na hektar na 2-3 tuny/ha.

Zpráva také zmiňuje projekty v Indonésii, Vietnamu a Bangladéši, kde bylo zaznamenáno omezení použití insekticidů při pěstování rýže o 92 %, což vedlo k významným úsporám pro nejchudší hospodáře. „Umělé pesticidy a hnojiva jsou nahrazovány znalostmi. Je to velký úspěch, navíc srovnatelné výsledky získáváme ve většině afrických, asijských a jihoamerických zemích," poznamenal nezávislý expert.

Zpráva identifikuje řadu opatření, které by státy měly přijmout k podpře agroekologické praxe. „Agroekologie je znalostí přístup. Potřebuje především podporu ze strany výzkumu a dalších služeb," říká De Schutter a dodává: „klíčovou roli zde hrají právě státy, neboť soukromé společnosti nebudou investovat do přístupů, které nelze opatřit patentem, a které nepřinášejí nové trhy pro agrochemii či vylepšená osiva." De Schutter také vyzývá státy, aby podporovaly asociace malých zemědělců, které  jsou schopné mezi své členy účinně šířit příklady dobré agroekologické praxe

„Problém hladu a změn klimatu nevyřeší průmyslové zemědělství s ohromnými plantážemi. Řešení hledejme v podpoře znalostí a pokusech drobných zemědělců a ve zvýšení příjmů menších výrobců tak, aby mohli přispívat k rozvoji venkova."

Zpráva je dostupná v angličtině zde.

---

* Agroekologie je jak věda, tak soubor praktických přístupů. Vznikla spojením dvou vědeckých disciplín: agronomie a ekologie. Jako věda je agroekologie „aplikací vědeckých poznatků ekologie při studiu, vytváření a řízení udržitelných agroekosystémů." Jako soubor zemědělských přístupů agroekologie hledá způsoby vylepšení zemědělského systému napodobováním přírodních procesů, tedy vytvářením příznivých biologických vztahů a synergií mezi jednotlivými součástmi agroekosystému.